Dron za 200 eur umí zničit techniku ​​za miliony: V budoucnu budou přirozenou součástí našeho života, říká odborník

Drony se za poslední roky staly technologií, která zasahuje do několika oblastí života – od energetiky až po vojenské konflikty. Kdysi šlo zejména o hobby nadšenců s malými létajícími stroji.

Dnes jsou z nich nástroje schopny zachraňovat životy, monitorovat kritickou infrastrukturu či ničit drahou vojenskou techniku.

„Podle definice je dron dopravní prostředek, který neobsahuje řidiče nebo pilota,“ vysvětluje Ákos Haramia ze společnosti Aliter Technologies v pořadu Startitup Let's Talk Business.

Kromě známých létajících zařízení existují i ​​drony pozemní či podvodné. Ty se využívají například při pátrání nebo hasičských zásazích.

Vývoj směřuje k ještě větší autonomii, využití umělé inteligence a integraci do civilního i vojenského sektoru. V rozhovoru Haramia přiblížil, jak se drony vyvíjejí, co už dnes dokážou a jaké jsou trendy, které ovlivní jejich budoucnost.

Co všechno dnes nazýváme dronem?

Když se řekne dron, většina lidí si představí malé létající zařízení s kamerou. Realita je mnohem širší. Ákos Haramia vysvětluje, že dron je jakékoliv vozidlo bez pilota.

Jaké drony existují:

• UAV/UAS – nejznámější skupina, tedy létající drony,

• UGV – pozemní drony, které se pohybují na pásech nebo kolech,

• Vodní a podvodní drony – využívají je například hasiči při pátracích akcích.

Kvůli tomu, že pod vodou se signál nedá šířit, jsou většinou připojeny kabelem k operátorovi. Dron tedy nemusí létat, může jít o autonomní zařízení, které sbírá data, monitoruje okolí nebo plní úkoly namísto člověka.

Drony se budou ukazovat častěji, největším hnacím motorem je armáda

Největší změnou ve světě dronů je dnes umělá inteligence. Zařízení už neletí jen podle příkazů člověka, ale dokážou samostatně vyhodnocovat situace.

"Dnes drony umí samy rozpoznat obrněná vozidla, tanky či pěchotu. V civilu zase najdou trhlinky na vedeních vysokého napětí nebo poškozené izolátory," říká Ákos Haramia.

Podle něj se AI využívá přímo v řízení letu nebo ve zpracování obrazu z kamery. Dron tedy nemusí posílat všechna data na zem, ale zvládne je vyhodnotit hned za letu.

Vývoj posouvají i nové technologie. "5G a satelitní sítě umožňují ovládat drony na dálku. V armádě je zcela běžné, že operátor sedí v USA a dron plní misi v Evropě. Běžné je i to, že takový operátor ovládá několik dronů," vysvětluje Haramia.

Do civilního sektoru přicházejí takzvaná řešení „Drone-in-a-Box“ i od velkých komerčních výrobců."Funguje to tak, že je nějaká krabice, v ní je dron a ta krabice je připojena na internet. A tedy přes internet umím ten dron řídit," dodává odborník.

Trend je jasný – stroje se postupně stávají autonomnějšími a nepotřebují neustálý lidský dohled.

Slovenská legislativa o dronech

Evropská legislativa rozlišuje drony podle hmotnosti a prostoru, ve kterém létají – zda ​​jde o let nad lidmi, obytnou zónou, soukromým pozemkem nebo mimo obydlené oblasti.

Od toho se odvíjejí pravidla, což je s konkrétním dronem povoleno. Na Slovensku byla v červenci 2024 přijata novela Leteckého zákona, která přináší komplexní národní právní úpravu pro drony, bezpilotní letecké systémy a vzdušný prostor U-space.

Novela slaďuje slovenská pravidla s předpisy Evropské unie a zároveň odstraňuje některé překážky v oblasti civilního letectva. Zákon je již účinný a jeho cílem je vytvořit jasné a bezpečné podmínky pro plnohodnotné využívání dronů v praxi.

Využití v energetice iv armádě

Drony už dávno nejsou jen hračka pro nadšence. V Aliter Technologies je využívají v energetice i v armádě a jejich specialitou jsou drony typu VIMA (Virtual Mast) – létající stožáry, které dokážou nést kameru, rádio či senzory.

"Začali jsme v energetice. Děláme inspekce vedení vysokého napětí a montáž odkloňovačů ptáků," říká Ákos Haramia. Takové zásahy jsou pro lidi nebezpečné, drony je však zvládnou rychle a bezpečně iv nepřístupném terénu.

Později se firma posunula i do vojenské oblasti. "Vyvinuli jsme upoutaný dron, který je spojen se zemí kabelem. Přenáší energii i data, takže není závislý na signálu," vysvětluje Haramia.

Díky tomu dokáže zůstat ve vzduchu podstatně déle a je odolný vůči rušení. VIMA tak slouží jako mobilní platforma, kterou dokáže obsluhovat jediný operátor. „Stačí pár minut a dron vzlétne s tím, co klient potřebuje – kamerou, rádiem či světlem,“ dodává Haramia.

V civilním sektoru pomáhá při monitorování a ochraně infrastruktury, ve vojenském zase zajišťuje průzkum a podporu komunikace v náročných podmínkách.

Obrana dronů a jejich budoucnost

S rostoucím počtem dronů přichází také otázka, jak se proti nim bránit. „Možnosti jsou tři – rušit signál, převzít kontrolu nebo dron fyzicky zničit,“ říká Haramia. Jak dodává, nejtěžší je zasáhnout malý a rychlý cíl, proto se nejčastěji využívá rušení.

"Na frontě na Ukrajině je rušena celá linie. Komunikace tam prakticky nefunguje." Vývoj však přináší nová řešení. "Drony dnes dokážou nést optické vlákno. To znamená, že obcházejí klasické rušení a přenášejí data přes kabel," vysvětluje.

Budoucnost dronů vidí Haramia jako přirozenou součást každodenního života. Mohou hlídat areály, doručovat vzorky mezi nemocnicemi či pomáhat při čištění ulic.

"Drony budou létat, jezdit i plavat všude kolem nás. A mnoho věcí udělají bezpečnější a efektivnější než člověk," uzavírá.

Technologický inovátor se slovenskými kořeny a globálním přesahem

Aliter Technologies je slovenská technologická společnost založená v roce 2007, která se specializuje na informačně-komunikační technologie, kybernetickou bezpečnost, vývoj softwaru a specializovaného hardwaru.

Působí globálně, má pobočky na Slovensku, v Česku a Kanadě a realizovala přes 300 projektů pro mezinárodní klienty včetně NATO.

Ve svém portfoliu má cloudová řešení, taktickou komunikaci, bezpilotní systémy i zařízení pro seniory. Společnost je držitelem více ISO a vojenských certifikací a aktivně se věnuje i společenské odpovědnosti a podpoře vzdělávání.

ZDROJ: STARTITUP