CLOUDY podcast | #20 Technologie, která zachraňuje životy

Jsou kolize ptactva s elektrickým vedením velkým problémem?

Je to velký problém celosvětově. Jsou to stovky tisíc eur ročně ve škodách na tom ptactví jako takovém.

Kde nejčastěji přichází k takovým kolizím?

Největší problém je, že tedy ta vedení vysokého napětí jsou ve vzduchu a velmi často křižují například řeky, mokřady a místa, která přirozeně ty ptáky lákají. Křižování těch samotných řek je jeden z největších problémů a to kvůli tomu, že léta se ve ptácích vyvíjel nějaký instinkt, že kde je voda, tak nad ní nic není a mohou tam svobodně a bezpečně létat.

Bohužel se ještě nestihli naučit, že my jsme tam za posledních 100–150 let postavili nějaké překážky. Dokonce z vody se často vypařuje vodní pára, případně je tam nějaká mlha a ti ptáci opravdu nemají šanci tato vedení vidět. Vzniká srážka a dochází k úhynu.

Jaká jsou tradiční opatření, která se používají?

Co týká těch samotných opatření, tak ty jsou dlouhodobě stejné. Zrovna, co jsme přinesli my, je způsob, jakým se instalují ta opatření. Ta opatření jsou pro lidi celkově velmi známá, to jsou ty bílé a červené koule na vedeních. Ty větší slouží pro letadla a helikoptéry, ale jejich menší verze slouží pro ptactvo.

Mohou to být koule, případně terčíky, které mají nějaký aktivní prvek – například blikají. Případně existují čistě mechanické prvky, které visí, ale odrážejí světlo, v noci fosforeskují, blikají a pod. V Americe například zespodu osvětlují vedení nějakým infra-světlem, co my jako lidé nevidíme, ale ptáci ano atp.

Jaké jsou tedy výhody instalace drony?

Výhodou dronů je, že není třeba použít těžkou techniku, která může zapadnout, způsobit škody. zemědělcům, dále není třeba vypínat to vedení, což je finančně náročné. Dosud bylo instalováno vše ručně. Čili musela přijít těžká technika, jaká se používá při údržbách či opravách, muselo se vypnout vedení a lidé to museli manuálně nasadit. A pak jsou také frajeři, hlavně v Severní Americe, co to nasazují z vrtulníku, ale je to extrémně drahé.

My jsme vlastně zvýšili efektivitu celého procesu – časovou i finanční. Jsme mnohem levnější, díky tomu, že nepotřebujeme tolik lidí a tak drahou techniku. Tím pádem i ochota do toho investovat je větší.

Umíme instalovat i na místech, kde se těžká technika nedostane. Čili nad roklemi, řekami, mokřady apod., kde by technika zapadla nebo se tam s ní vůbec přijít nedá. Dále, umíme dělat i nad poli, kde už probíhá hospodářská činnost, čili nerozdupeme to tam neboť potřebujeme vlastně maximálně dva lidi a to je všechno. Jeden pilot a jeden asistent.

Jak instalace probíhá?

Tyto speciální drony jsou náš vlastní vývoj, jsou speciálně vyvinuty pouze pro toto. Ten samotný mechanismus té instalace je docela jednoduchý. Jednotlivé komponenty dronu jsou na 80 % 3D tištěny, takže si umíme natisknout množství náhradních dílů v případě poškození či pádu, vyměnit je na místě a pokračovat dále.

Od momentu číslo jedna velmi úzce spolupracujeme s jedním švédským výrobcem a to z toho důvodu, že oni používají technologii klipsen, které se otevřou a pak se „zaháknou“ na to samotné vedení a drží na vedení.

Samotné věšení probíhá dvěma základními způsoby. Jeden způsob je, že vedení je přístupné a lze pod ním chodit, tím pádem se odkloňovače dávají na konkrétní vzdálenost od sebe, aby byly funkční. Ten asistent pilota změří přesná místa, kde mají být umístěny a dron slouží v podstatě jako takový výtah pro divertéry.

Potom je druhý způsob, kdy se pod vedením pohybovat nedá a tehdy používají GPS k odměření vzdálenosti umístění, přičemž i ten asistent operuje druhý dron, který pomáhá navádět pilota toho věšecího dronu. Zároveň je věšení sledováno i na kameře – jedné přední, kterou používají k přiblížení se k vedení a druhá kamera sleduje uchycení plašiče.

Kde všude jste takto instalovali plašiče nebo jinou technologii než senzory apod.?

Co se týče Evropy byli jsme například. ve Francii, Německu, Rakousku, Dánsku, Maďarsku, Švédsku, Finsku, Řecku, na Kypru...

Mimo Evropu, většinou uděláme prvotní prezentaci nebo nějaký pilotní projekt. A pak máme partnery, kteří si od nás tu naši technologii najímají a létají tam. Takto jsme měli dron v Austrálii, v Kanadě, v USA, v Jižní Americe.

Tak na 80 % jsme oslovováni ochranáři nebo samotnými majiteli dané infrastruktury.

Existuje nějaká statistika, jak úspěšný takový projekt je?

Ano, už léta probíhá celoevropský projekt, který se jmenuje LIFE Danube Free Sky.. Jedná se o označení vedení, která křižují Dunaj od Německa až do Rumunska. Celý tento projekt má na starosti jedna slovenská organizace, Ochrana dravců na Slovensku.. Oni dělali výzkum, ze kterého vyšlo, že po instalaci odkloňovačů byla ta úmrtnost o 98 % menší. Takže reálně to funguje.

Celý podcast si můžete poslechnout na Spotify, Apple podcastoch nebo prohlédnout na YouTube.