CLOUDY podcast | #10 Jak (ne)zkazit produkt?

Některé statistiky uvádějí, že až 90 % nových produktů neuspěje. Je rozdíl když neuspěje jednotlivec vs. firma?

Určitě ano. Pro toho jednotlivce je to často konečná.

Některé firmy, vyvíjejí mnoho produktů, musí riskovat a musí také počítat s tím, že nebudou úspěšné všechny.

Ano, často je to firemní kultura velkých firem. Oni prostě zkoušejí. Například Google sám mě 200 - 300 neúspěšných projektů za sebou o čem mnozí nevědí (pozn. Google Cemetery). Každý zná hlavně ty úspěšné projekty - Gmail, vyhledávání Google...

Na druhou stranu, mnoho neúspěchů může velké firmě renomé pokazit. Malá, nová firma si to ještě může dovolit, jim je to odpouštěno. Trh si řekne, že je to prvotina, nějaký první výstřel, uvidí se, co přinesou časem.

Vzpomínáš si na produkt, který v úvodu neuspěl a přece firma přišla s verzí 2 či 3, která byla úspěšná a udělala díru do světa?

Je jich několik. Například letecké společnosti, kdysi si lety mohli dovolit jen bohatí lidé, bylo to privilegium. Potom přišli menší hráči, kteří si řekli, že to zkusí jinak. Přišel Ryanair s letenkami za 10 - 15 € a najednou začaly masy lidí létat.

Může být neúspěšný projekt inspirací?

Určitě může. Vždy ten nápad nemusel být špatný, akorát to provedení mohlo být vadné. Mohlo to být vydáno ve špatném čase, pro špatnou cílovku, za špatnou částku. Pro někoho jiného to ale může fungovat jinak. Příkladem může být viagra jako lék na vysoký krevní tlak. Jen se zjistilo, že má tedy i jiné boční efekty a díky nim byl produkt úspěšný.

Stane se, že je vyvinutý produkt, který nemá zákazníka?

Ano, to se stává dokonce často. Firma si řekne, že nebudeme se ptát lidí, my přece víme nejlépe jak se to dělá, jsme vývojáři XY let,...tehdy se často stane, že produkt si trh nenajde. Příkladem je Google Glass.

Můžu mi AI pomoci vyvinout produkt? Najít díru na trhu?

Do jisté míry ano. AI mi může nahradit měsíce výzkumu, analýzy, průzkumu trhu. AI se učí z toho co si načte a nastuduje a umí najít nějaké nové uplatnění produktu, ale má to své limity. AI funguje jen s tím, co dokáže sama najít, ale když ty máš nějakou novou myšlenku, která předtím nikomu nenapadla, na to AI samotné nemusí přijít.

Může však zjistit, co lidé dohledávají a nedaří se jim to najít. Po čem je poptávka.

Jaké jsou nejčastější chyby, které děláme při uvádění produktu na trh?

Těch chyb je několik. Základ je udělat si průzkum trhu, najít problém, který chceme řešit a poté ten problém dále rozvíjet (což to musí splňovat, pro koho je určen, jak pomůže, co naopak by produkt neměl mít...).

Pokud jdu spustit na trh něco, co zde dosud nebylo, není třeba mít příliš úzké vidění, příliš úzkou cílovku. Často to, co si myslím já, tedy že můj produkt je vhodný pro tuto cílovku v konečném důsledku nemusí být realita, může být vhodný pro jinou skupinu. Ideální je vyzkoušet produkt na masách lidí, zjistit kdo jak na produkt reaguje a nezaměřovat se na specifické vlastnosti, které si já myslím, že by měl mít, ale poslouchat trh.

Je důležité se ptát potencionálních zákazníků na nový produkt?

Pro mě je to velmi důležité. Od prvotních prototypů bych zkoušel akceptaci trhu. Tzn. nemusím čekat, až bude produkt dokonale vyvinut za velké peníze, a pak až zjistím, že jsem někde udělal chybu neboť trh to chce trošku jinak a já se už neumím vrátit zpět. Přijít s prototypem a zjistit reakci trhu, co lze udělat ve vývoji jinak než jsem zamýšlel a pod.

Ale pak i zákazníky je třeba brát s rezervou. Filtrovat co pro koho dělat. Pokud se totiž zaměřím jen na své zákazníky, ti časem zestárnou, změní se demografie, trendy, chutě zákazníků. Třeba se zaměřovat i na zisk nových zákazníků. Pokud někdo nechce můj produkt teď, tak to, že já vylepšuji produkt pro stávající zákazníky, tak nezískám tím nové. Ještě více ten produkt nebudou chtít či potřebovat.

Co když jsem dal produkt ven a zjistím, že má chyby, nedostatky? Co je dobrý následný postup?

Tehdy je třeba co nejdříve zareagovat. Nezamlžovat ty chyby, akceptovat je a sjednat nápravu. Asi si všichni pamatujeme vybuchující Samsung Note mobily. Samsungu to až tak neuškodilo. Samozřejmě odrazilo se to po finanční stránce, ale co je důležité, Samsung se otřásl, přiznal chybu, sjednal nápravu a další telefony byly o to lepší. Neúspěchy a chyby se stávají, je třeba toho využít ve svůj prospěch, poučit se a udělat to lépe příště.

Co se událo například v případě Nokie, která z úspěšné společnosti téměř vymizela?

Nokia je případ toho, jak neuspět, když děláte všechno správně. Dělala to co lidé chtějí, dodávala stále lepší a lepší telefony, byly spolehlivé s dlouhou výdrží baterky a pod. Nokia udělala chybu v tom, že se nezajímala o nové trendy na trhu, „usnula na vavřínech“ a stále dělala jen lépe své produkty. Vyhýbala se dotykovým telefonům, novým technologiím a pod. Potom přišla konkurence s novými funkcemi, dotykovým displejem a trh se začal ubíral jiným směrem a konkurence je přeskočila.

Jaké bys dal tři rady někomu, kdo přemýšlí jít s produktem na trh?

První je určitě nebát se zkoušet, protože kdo nedělá chyby, nedělá nic. Nebát se riskování. Potom když něco nefunguje, existuje problém – tehdy je to umění padat. Pokud už něco padá, ať to padá co nejméně nebo ať z toho vytěžím co nejvíc. Čili jde o minimalizaci škod.

A konečně poslední rada je mít schopnost nechat věci tak a odejít. Třeba si umět říct, kdy už nemá smysl do toho investovat čas či finance. Mít nějakou hranici kdy věci ukončit a lze se změřit na něco nového. Pokud se nejedná o život nejde o nic.

Celý podcast si můžete poslechnout na SPOTIFY nebo podívat na YouTube.