CLOUDY podcast | #34 Od jazykových modelů k humanoidním robotům

Jaký je zásadní rozdíl mezi klasickým průmyslovým robotem a humanoidním robotem?

Klasický průmyslový robot je tu s námi téměř 50 let. Je to v podstatě robotické rameno v továrně, které bere jednu součástku a dává ji na druhou. Za ty roky se extrémně zvýšila jeho přesnost na desetiny milimetrů, ale stále mu chybí nohy – stojí na jednom místě. Humanoidní robot má nohy, dokáže se pohybovat, a aby to zvládl, musel být natrénován právě pomocí AI. Je to vlastně takový „poločlověk“, který vnáší umělou inteligenci do fyzického hardwaru.

Co bylo hlavním impulsem pro pořízení humanoidního robota a jeho trénink?

V oblasti umělé inteligence se pohybuji dlouho a vidím trend, že je skvělé si na tu AI „sáhnout“. ChatGPT nebo Copilot žijí ve vašem počítači nebo mobilu, ale robot je fyzický hardware, do kterého tyto znalosti přenesete. Prvním impulsem byla cesta do Číny, kde jsme viděli, jak je AI nasazena v běžném životě. Druhým impulsem byl konkrétní projekt automatizovaného obchodu SOR 24/7. Představte si kontejner s potravinami, kde by robot na požádání přišel k regálu, vzal kolu nebo pivo a přinesl je zákazníkovi. To je reálný use case, na kterém pracujeme.

Jaký je primární účel robota Senti a kde ho můžeme potkat dnes?

Primárním účelem je práce v obchodě, kde se pohybuje v bezpečném, proskleném prostředí. Kromě toho ho využíváme ve vzdělávání. Senti byl ve školách, kde děti od první třídy až po maturanty sledovaly, jak robotika funguje. Robot slouží i jako obrovský magnet v marketingu. Na konferencích, jako byl AI Day v Bratislavě, k němu lidé přirozeně přicházejí, fotí se s ním a zajímají se o technologie. Na této konferenci měl dokonce vlastní keynote přednášku, kde 13 minut mluvil a hýbal se, což je pro diváky mimořádně atraktivní.

Jak probíhá trénink a programování takového humanoidního robota?

Když si koupíte takový hardware, je to jako prázdný notebook. Umí jen základní věci – chodit a zamávat. My ho učíme komunikovat propojením s cloudovými službami a jazykovými modely (LLM). Základní propojení mikrofonu a reproduktoru s AI trvá pár hodin či dní. Náročnější je učení fyzických dovedností. Využíváme k tomu virtuální simulátory (digitální dvojčata). Pokud chceme, aby robot zvedl sklenici, v simulaci si to vyzkouší milionkrát za noc. Když se to ve virtuálním prostředí naučí, výsledný model nahrajeme do jeho „mozku“ a on to pak v reálném světě zopakuje bez chyby.

Může být robot řešením pro osamělost seniorů nebo pomocníkem ve zdravotnictví?

Určitě ano. Dnes si můžeme povídat s mobilem, ale mít vedle sebe fyzického partnera je jiná zkušenost. Pro seniory nebo lidi upoutané na lůžko může být robot společníkem, který nejen komunikuje, ale i dohlíží. Může připomenout léky, změřit tlak přes propojená zařízení nebo zavolat lékaře či rodinu, pokud se člověk necítí dobře. I když dnes ještě neumí seniorovi navléknout ponožky (což je technicky velmi náročné), v blízké budoucnosti to bude pomocník, který přinese vodu z kuchyně nebo telefon.

Kdy se stanou humanoidní roboty běžnou součástí našeho každodenního života?

Jsme ve fázi, kterou bych přirovnal k ChatGPT 2.0. Hardware je už dnes na vysoké úrovni, nyní se čeká na softwarové skoky. Předpokládám, že v horizontu dvou až pěti let je budeme potkávat mnohem častěji. Nejdříve se etabluje v průmyslu a obchodu – v místech, kde je nedostatek pracovní síly, například v vesnických prodejnách nebo při rutinních úlohách v továrnách, jako je vykládání krabic na pás. Následně se začnou více objevovat i v kancelářích na recepcích a nakonec v našich domácnostech.

Celý podcast si můžete poslechnout na 👉Spotify, 👉Apple podcastech nebo zhlédnout na 👉YouTube.